Křížení s dobytkem?
08.06.2009 14:493.4.2008
Britští vědci vytvořili embryo spojením lidské kožní buňky a vajíčka skotu. Postupovali podobně jako při tvorbě klonu. Z vajíčka odstranili veškerou jadernou dědičnou informaci a tu nahradili jádrem lidské buňky. Vznikl tak cytoplasmatický hybrid čili cybrid, který spojuje jádro lidské buňky s cytoplasmou skotu. V cytoplasmě se nacházejí i mitochondrie s jejich vlastní dědičnou informací. Ta obsahuje 37 genů. Lidská jaderná dědičná informace obsahuje zhruba 23 000 genů. Poměr genů v cybridu je tedy jasně ve prospěch člověka. Vzniklé embryo je mnohem více člověkem než skotem.
Cybridy jsou určené k tvorbě embryonálních kmenových buněk. Tyto buňky lze vypěstovat z embrya. K jejich základním vlastnostem patří neomezená možnost dělení a všestranná schopnost specializace na nejrůznější typy tělních buněk – od krvinky po neuron. Výzkum diferenciace (specializace) embryonálních kmenových buněk může přinést cenné poznatky o vzniku závažných onemocnění a přispět k vývoji nových léků a léčebných postupů. Víme například, že mutace genu pro bílkovinu dystrofin vyvolává Duchenneovu svalovou dystrofii. Pacientům postiženým touto dědičnou chorobou odumírají svalové buňky, což s sebou nese velké utrpení a výrazné zkrácení života. Vědci by mohli získat buňku od pacienta s Duchenneovou svalovou dystrofií a tu spojit s vajíčkem. Vzniklo by embryo, z kterého by vědci vypěstovali embryonální kmenové buňky. Z těch by pak dále v laboratoři pěstovali buňky kosterního svalu. Přitom by mohli pozorovat, co je ve svalových buňkách s poškozeným genem pro dystrofin špatně, proč nejsou stejně životaschopné jako buňky zdravého člověka. Mohli by testovat látky, které chorobný proces ve svalové buňce brzdí nebo zastavuje.
Podobných onemocnění je mnoho. Navíc může být gen různých pacientů různě poškozen a chorobný proces se může u různých typů mutace lišit. Je zřejmé, že pro důkladný výzkum bude zapotřebí obrovského množství embryí. Zajištění dostatku výchozích tělních buněk nepředstavuje problém. Dají se odebrat pacientovi, následně množit v laboratoři a nakonec uskladnit na neomezeně dlouhou dobu v tekutém dusíku. Horší je to s vajíčky. Lidská vajíčka lze získat jen od dobrovolných dárkyň, které se podrobí hormonální kúře. Ta s sebou nese nejen nepříjemné stavy, ale dokonce i nemalá zdravotní rizika. Hrozí například vznik krevních sraženin a následná embolie. Proto se hledá za lidská vajíčka náhrada. Pro výzkumné účely se zkouší vajíčka zvířat, např. králíka nebo skotu. To je levný a vydatný zdroj.
Neznámou zůstává, jak se na kvalitě získaných buněk podepíše fakt, že v nich žije v jedné buňce jádro člověka a zvířecí mitochondrie. Ty si spolu nemusejí dokonale rozumět. Přitom je jejich spolupráce nutná. Mitochondrie vyrábějí pro buňky energii a pro svou funkci potřebují i geny uložené v buněčném jádru.
Britský počin není první svého druhu. Již před několika lety zvládli čínští biologové tvorbu embryonálních kmenových buněk z cybrida vytvořeného spojením lidské tělní buňky a vajíčka králíka.
Výzkum bývá kritizován především křesťanskými věřícími. Například britský kardinál Keith O´Brien označil tvorbu cybrida za „monstrózní útok na lidská práva, lidskou důstojnost a lidský život“. Obává se, že se podobnými experimenty otevírá možnost pokusů „frankensteinovských proporcí“.
Britská legislativa dovoluje tvorbu cybridů jen týmům, které na to získají licenci. V žádosti musí tým doložit vysokou vědeckou kvalifikaci, významný přínos plánovaného experimentu a navíc musí doložit, že výsledky nelze získat jiným způsobem. To tým z Newcastle University splnil. V České republice podobné experimenty stávající legislativa nepovoluje.
Vzato z: akademon.cz/
—————
