V imbecilním vesmíru bych nemohl žít

Pro mě život je Kristus a smrt ziskem. Avšak kdybych tady žil dál, mohl bych ještě s užitkem pracovat. A proto nevím, co bych měl volit. Přitahuje mě totiž obojí: mám touhu zemřít a být s Kristem - a to je věc mnohem, mnohem lepší; ale pro vás je zase nutnější, abych zůstal ještě na živu.

(Apoštol Pavel, Flp 1,20-27)

Pro mě je tenhle náš krutý svět laskavý,
protože nad ním je něco lidštějšího než lidstvo.

Kdyby měla být pravda, co je nám neustále podsouváno:
že se po smrti rozprsknu jako bublina a budu navždy fuč,
ne, v tak imbecilním vesmíru bych žít nemohl!

Moderní filozofové mě znovu a znovu ubezpečovali, že sem patřím.
I přesto, že jsem se tomu podal, cítil jsem se tím deprimován.
Teprve když jsem uslyšel, že do tohoto světa nepatřím,
má duše zajásala jako pták na jaře.
Najednou jsem totiž pochopil,
proč se mi doma
může stýskat
po domově...


(Zpracováno podle knihy Moudrost a vtip G. K. Chestertona, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství v roce 2006)

Vzato z: vira.cz