Teroristé podle EU

19.09. 18:25 Analýza

Politika versus soudnictví. Protiteroristická politika Bruselu se dostává do podivného světla. Jde o důvěryhodnost takzvaného teroristického seznamu Evropské unie; organizace a osoby v něm zapsané jsou považovány za militantní a jsou pronásledovány. Sílí však dojem, že tato listina nespočívá na právních zásadách, ale je spíše výsledkem politických her.

Účastníci mezinárodní konference právníků, která se tento týden konala v Bruselu, vznesli proto proti evropským vládám vážné výhrady. „Máme co do činění s brutálním případem zneužití moci," prohlásil Antonio Cassese, někdejší prezident tribunálu pro válečné zločiny v Haagu.

Příklad? Libanonská a Íránem financovaná teroristická organizace Hizballáh na černé listině EU chybí. Zato je na ní opoziční íránská skupina Lidoví mudžáhídi (součást Národní rady odporu Íránu), která je pronásledovaná íránským režimem.

Aktuálně černá listina obsahuje 48 organizací a 46 osob podezřelých z terorismu.

Na seznamu dominují Lidoví mudžáhídi už od roku 2002, a to přesto, že Evropský soudní dvůr v Lucemburku rozhodl, že jsou na něm neoprávněně. Caesse a další právníci, včetně britského soudce lorda Slynna of Hadleye a řady profesorů trestního práva, uvedli, že EU měla zrušit sankce proti íránským Lidovým mudžáhídům nejpozději letos v červenci. Ale neučinila tak.

„Jednání EU je opovrhování právním státem. Jasné zneužití moci," uvedl lord Hadley. To, co už roky dělá unie, je z právního hlediska „obludné," konstatovali profesoři práva z Londýna Sir Geoffrey Bindmann a Bill Bowring.

O zanesení Lidových mudžáhídů, pro něž se používá anglická zkratka PMOI, na unijní teroristický seznam se postarala především Británie. Podle kritiků tak vyšla vstříc současné vládě v Teheránu, která Lidové mudžáhídy nenávidí a bojí se jich.

Britové svým partnerům v EU sdělili, že mají doklady o teroristických aktivitách exilových Íránců z PMOI. Zbytek Evropy jim to odkývl, aniž by se o tyto údajné doklady blíže zajímal. Až o několik let později, po tvrdých právních sporech, anglická justice konstatovala, že žádné takové doklady neexistují a nikdy neexistovaly.

Nejvyšší britský soud ministrovi vnitra fakticky přikázal, aby s obviňováním Lidových mudžáhídů skončil. Politiku londýnské vlády v tomto směru dokonce označili za „perverzní".

Když už ale britská vláda neměla v rukou žádné (údajné) trumfy proti PMOI, zaskočili za ni francouzští kolegové. Letos v červnu našli náhle „indicie" proti mudžáhídům. Podle těch, kdo do karet Francouzů vidí, jde ale v případě údajně nových indicií o staré záležitosti, před rokem 2001. Mnohé evropské vlády se však s tvrzením Francouzů spokojily.

To už ale byla silná káva i pro četné poslance Evropského parlamentu. Už loni jich proti unijnímu seznamu teroristů protestovala přibližně stovka. Někteří označovali listinu přímo za „skandální". Po nejnovější kritice právníků v Bruselu je zřejmé, že se v europarlamentu zdvihá proti seznamu další vlna odporu.

Íránská opozice vytýká Paříží a Londýnu, že se sklánějí před tlakem režimu mulláhů v Teheránu. A před lobbisty firem, které se obávají o svůj rozkvétající byznys v Persii. To se týká i jednoho z hlavních hráčů v EU, Spolkové republiky. Jen německým firmám přináší obchodování s Íránem zhruba čtyři miliardy eur ročně. Lze tedy pochybovat, že nový protest renomovaných právníků a poslanců EP zapůsobí na Londýn, Paříž a Berlín tak, aby ze zasadily o vymazání PMOI z černé listiny. Téměř jistě se tak stěží stane rychle.

Foto: AP, Reuters a Profimedia.

Zdroj: tyden.cz