Archeoastronautika v Čechách a na Moravě
05.12.2014 23:13
Archeoastronautika – teorie paleokontaktu, tedy možné návštěvy mimozemské civilizace na naší Zemi v dávné historii. Jsou takové návštěvy reálné? Kdy a kde se tak mohlo stát? Jsou pozůstatky a hmatatelné důkazy takové návštěvy?
Samozřejmě vznikají i další otázky: co to bylo za návštěvníky a odkud byli? Jaká mohla být úroveň jejich vědy a techniky, jejich intelektu? Jaké byly jejich morální a etické hodnoty? Jaký vliv měla jejich návštěva na život lidstva?
Tvůrcem teorií o paleokontaktu byli Charles Hoy Fort (1874-1932). Některými otázkami se zabýval ve 20. letech minulého století i K. E. Ciolkovskij. K rozvoji archeoastronautiky přispěli už v 50. letech sovětští spisovatelé a vědci Alexandr Kazancev, Matvěj Agrest, Vljačeslav Zajcev. Nejznámějším průkopníkem archeoastronautiky se stal Erich von Daniken svou knihou „Vzpomínky na budoucnost“, vydanou v roce 1968, i když první články s touto tematikou napsal již v roce 1954. (1)
Mezi českými autory nelze nejmenovat MUDr. Ludvíka Součka (2), Ing. Věnceslava Patrovského (3), Jaromír Jindra (4), František Paneš (5), Pavel Kozák (6), a některými časopiseckými seriály od doc. Ing. M. Petrtýla, Františka Totha, Ladislava Lenka, aj. České čtenáře ovlivňovaly i další knihy (7) a časopisecké články (8), hlavně od sovětských autorů.
Důkazy paleokontaktu lze nalézt jak v artefaktech, tak i v písemných památkách, které hovoří o synech nebes, létajících lodích, různých neznámých jevech, které by mohly mít na svědomí kosmičtí návštěvníci.
Takové zprávy a historické zvláštnosti nacházíme v Číně, Indii, Egyptě, v Mezopotámii, i u starých latinskoamerických národů.
Můžeme takové zvláštnosti nalézt i v České republice? Mohli mimozemští návštěvníci pobývat i zde? Nebo je to výsada jen exotických a od nás vzdálených krajin?
Navštívili Čechy na Moravu v dávné minulosti mimozemšťané?
Samozřejmě, že přímé důkazy neexistují, ale přesto lze nalézt zajímavá fakta, zapadající do základních východisek archeoastronautů:
Člověk se na území Čech objevil asi před půl miliónem let. Po tehdejších obyvatelích – pithecantropech – zde zůstalo jen několik kamenných nástrojů – pěstních klínů z polabské nížiny, a úlomek zubu z Přezletic u Prahy.
Záhada tektitů
Je však možné, že v ČR je pozůstatek mimozemské návštěvy ještě staršího data? Dodnes lze v jižních Čechách a na jižní Moravě nalézt zvláštní skelnou hmotu – vltavíny. Zatímco vědci tvrdí, že jde o odtavenou hmotu z dopadu meteoritu Ries v Německu, s jeho složením to není až tak příliš jasné. Na tyto nesrovnalosti upozorňoval Ing. V. Patrovský, jeden ze zastánců archeoastronautiky v ČR. (9)
Stoupenci archeoastronautiky by raději viděli vznik vltavínů jako produkt žáru od přistávajících raket nebo ještě lépe od jaderného výbuchu provedeného mimozemšťany v předdějinném období.
Civilizace obrů?
Jedna z hypotéz hovoří o možnosti civilizace obrů, kteří jde působili již v druhohorách. V Utahu (USA) i jinde byly nalezeny stopy velkých lidí vedle dinosauřích stop.
Jsou takové stopy i zde? Ano, velmi blízko ČR, na Slovensku. V Konské, nedaleko vrchu Kopa v okrese Martin zde objevil T. Smiešok ve vápencovém podloží prohlubeniny, připomínající otisky lidských chodidel. Záhadou je, že tato hornina vznikla už ve starších třetihorách, tedy před 55 milióny lety. Zatímco antropologové prohlásili, že jde o otisky chodidel člověka Homo sapiens, dostali se do sporu s geology, kteří s ohledem na stáří horniny vše zpochybnili. (10)
Při určitých přístupech lze v podstatě každý, dosud neobjasněný či sporný nález a otázku vykládat jako pozůstatek mimozemských návštěv.
Svatyně v Makotřasech
V Makotřasech, zhruba před pěti a půl tisíci lety existovalo sídliště lidí mladší doby kamenné, které zde fungovalo nejméně sedm set let. Tato osada byla přes sto hektarů rozlehlá, avšak z této rozlohy odkryli archeologové odhadem snad jen jednu padesátinu.
I přes nevelký rozsah vykopávek však vznikla záhada v podobě vytýčeného rovnostranného trojúhelníku, jehož jedna odvěsna míří k západu hvězdy Betelgeuze v souhvězdí Orion a druhá ukazuje na nejsevernější možnou polohu v chodu našeho Měsíce. Šlo o pravěkou observatoř? (11)
Záhadný nález v choceňském tunelu
V srpnu roku 1844 při hloubení železničního tunelu u Chocně došlo k nálezu unikátních úlomků ryzího železa. Jednalo se o úlomky, vyvezené z tunelu v odvalovém materiálu. Při pátrání po tom, odkud železo pochází se zjistilo, že úlomky železa vypadly z polohy plastičtějšího druhohorního slínovce. Tato poloha, uložená mezi masivními opukami (spongility), je součástí křídových sedimentů, kterými tunel prochází.
Bylo objeveno celkem šestnáct úlomků, z nichž největší vážil kolem 100 gramů. Všechny pocházely z úseku, v němž protínala štola tunelu polohu slínovce, v hloubce asi 34 až 38 metrů pod úrovní současného terénu. Kolem jednotlivých úlomků byla vždy vytvořena silná vrstva hydrátů železa. Železo samo bylo kujné a jednotlivé úlomky měly rozdílnou hutnost. Rozbory prokázaly vysokou ryzost železa (98,33 %), obsah arsenu - 0,32 %, uhlíku a karbidu železa - 0,74 %.
První názory uvažovaly o náhodném zapadnutí materiálu do této vrstvy. Později se prokázalo, že železo nemohlo být do slínovce zaneseno později, než se vytvářela samotná hornina.
Další možnost, že by čisté železo mohlo vzniknout v přírodním prostředí, byla vyloučena. Snad nejpravděpodobnější je, že v době tvorby horniny do ní zapadl meteorit. Objevil se ale i názor, že jde o čepel mykénské dýky. Skutečný původ pro nedostatek srovnávacího materiálu však dosud nebyl objasněn. (12)
Nález sekerky v Liberci
V náplavu řeky Nisy v Liberci, přímo v centru města, byl v roce 2002 nalezen artefakt, který ze všeho nejvíc připomínal sekeromlat z doby kamenné. Sekerka však byla kovová, s obsahem 99,357 % železa. Nemůže jít přitom o meteorické železo, protože chybí nikl. (13)
Co byly megality?
Zvláštní otázku představují megalitické stavby. Nikdo dosud neodhalil původ a smysl těchto postavených kamenů a tak jsou všechny možnosti otevřené. I když se spekuluje o různých astronomických, aj. významech, není dodnes jasná jak technologie přesunu a staveb nejtěžších kamenů, tak i rozvinutý způsob organizace práce, který neodpovídá obecně zavedeným představám o době kamenné.Také v ČR jsou megalitické památníky – jednotlivé menhiry, kamenné řady, a dříve i kromlechy a dolmeny. Jejich účel se ani v ČR nepodařilo odhalit. Podle archeoastronautických hypotéz jsou bohové odrazem mimozemských návštěvníků. Platí to také pro pohanské slovanské bohy?
Slovanské mýty
Jsou ve starých slovanských pověstech zmínky o cizích návštěvnících a jejich technických vymoženostech?
Slovanské mýty popisují první lidi jako obry s hlavami sahajícími až do oblak. Ti ale prý postupně vymřeli. Východní Slované si vyprávěli mýty o obrech zvaných silkové či osilkové. (14) S nástupem křesťanství byly původní slovanské mýty potlačeny.
Podivné malby v Klášterci n. Orl.
V roce 1955 byly v Klášterci nad Orlicí, na stěně u kostelní věže objeveny podivné kresby dvou postav. Je několik názorů, co mají postavy znázorňovat. Někteří se přiklánějí k verzi o čertech, jiní v nich vidí rytíře, kteří mají ochraňovat kostel. Postavy však spíše než rytíře připomínají kosmonauty. Na kostele jsou navíc podivné kruhové kamenné obličeje. (15)
Podivný průvod na Staroměstském náměstí a další
Středověké kroniky přináší řadu zajímavých zápisů o nebeských znameních, a dokonce i o podivných návštěvnících. Jeden z nich, vztahující se přímo k Praze, je vybrán z knihy „Poselkyně starých příběhův českých“, díl druhý, od Jana Beckovského. kněze Řádu křižovníků s červenou hvězdou:
„Léta páně 1571 dne 20. července o půl noci veliký vítr v Novém městě pražském se strhl a takový hřmot i pohnutí učinil, jakoby zemětřesení bylo. Obyvatelé téhož města byvše tím tak vystrašeni a probuzeni k oknům běželi a co se děje chtíce zvěděti z oken se dívali, zvláště na rynku Dobytčí trh zvaném. I spatřili nenadále velké vojsko jízdné z ulice jež Spálená se sluje, mimo kostela Božího těla ke Slovanskému klášteru v pěkném pořádku jeti, jehož začátku ani konce ti obyvatelé přehlídnouti nemohli. Vojáci všichni pohotově své zbraně drželi, jakoby se hned s nepřítelem potýkati měli. Jejich koně a zbraně k pohlezení příjemní nebyli. Za tím vojskem vezen byl vůz přikrytý a železem dobře okovaný, ale kola žádná neměl a toliko po zemi vlekl se s takovým hřmotem až domové se otřásaly a země pohybovala.
Za tím vojskem šlo osm mužův velkých strašlivých, neboť všichni a jeden každý byl bez hlavy, majíce všichni na nohou boty a ostruhy a ti svou chůzí větší třeskot činili nežli celé předcházející vojsko jízdné... Když celý rynk přešli velký oheň v prostřed toho rynku před kostelem Božího těla v jednom okamžení povstal. Z jedné strany toho ohně velká hromada truhel a z druhé strany mnoho sudův, v jakých obyčejně do ležení prach ručniční se vozí stálo i leželo. K tomu ohni nenadále přijel velký vůz, do něhož byly ty truhly i sudy naházeny a ten ale nebyl vozen za tím vojskem jízdním, ale zpátkem se obrátil k novopražskému domu radnímu do široké ulice. Nato strhl se opět vítr veliký a všechno to strašlivé vidění zmizelo, toliko v povětří zůstaly jakési ohnivé znamení jako záře, v němž vidino bylo kolo ohnivé a trvalo až do bílého dne. Tím strašlivým viděním mnozí, kteří se na to dívali, tak byli přestrašeni, že odležeti to museli, mnozí také smrt z toho divadla měli. Druhýho dne hodnověrnější muži, jsouce do radního domu povoláni, to všechno tak jak doloženo jest vyznali a přísahami potvrdili.“ Karlovo náměstí se dříve nazývalo Dobytčí trh, jak je vidno, jméno Spálené ulice přetrvalo věky i různé režimy, zmíněný letopočet 1571 spadá do vlády Maxmiliána II., otce Rudolfa II. (16)
Mikuláš Dačický z Heslova ve svých Pamětech uvádí, že v září roku 1608 jakási žena z předměstí Kutné Hory pravila a dokazovala, že když její muž odešel ráno v sedm hodin do práce v dolu, něco podobného jejímu muži si k ní přilehlo, vzalo ji z lože a odneslo na Pách až k lávce. Tam ji to opustilo a ona toliko v košili, vrátila se domů. (17)
Podivuhodná informace o jakémsi "únosu" přináší zápis neznámého kronikáře z Kostelce nad Orlicí: „Léta Páně 1777 mezi 29. a 30. julii vyšel oheň z panský stodoly, spoledne, vedle bytu pana důchodního, a to právě v půlnoci a přitom spálil město celý i se zámkami dvouma a dva městské pivovary, ulic i s příkopami, též i se všema stodolami, domů 100 a 30 gruntama spolu i se stodolami. To stalo se, jakž přej předpověděl Matěj Kolář, kterej po nějakou dobu divně pryč byl, že celý nebe tam v jednom ohni bylo a divný ptáci poletovali v tej krajině. Ten když se vynavrátil, doma ani co vidět, ani nikoho přej už spoznati nemoh, tak se sem do města přistěhoval." (18)
12. března 1587 - České království : „Stalo se za panování Rudolfa II. Habsburka. Ve čtvrtek po Družební neděli, na den sv. Řehoře, jinak 12. dne měsíce března, na gruntech urozeného pána Mikuláše Vojkovského z Milhostic etc., ve vsi Lhotě Prosenský na dvoře Jana Blažka, Václav, syn jeho v desíti letech stáří, ležel za kamny se svými bratřími a sestrami sám šestý, tři sestry a jeden bratr jeho, též i jedna žena podruhyně.
A když bylo po půlnoci, přišli dva čerti a toho Václava, syna Blažkova, vzali z prostředku jiných dětí. On pak křičel, aby ho nedali jim vzíti, ale čerti přece vzavše jej, skrze jedno vokno s ním proletěli s hřmotem, jako by někdo nějakým řetězem velikým zaštumoval.
Jiní pak děti, jsouce přestrašení, zvolali na otce a máteř, kteříž když rychle přiběhli, oznámili jim, co a jak se stalo s Václavem, bratrem jejich, a na vokno hledíce (skrz které s ním čerti vyletěli), spatřili, kterak v něm kolečka na drobný kusy potlučena byla a olovo pomačkáno.
Ďáblové pak Václava pachole vedli mezi sebou v prostředku, jeden za jednu a druhej za druhou ruku, svítili očima, takže z nich hrůza šla, vtom pak kohouti zazpívali a ďáblové, jdouce tehdáž s pacholetem přes jeden rybník v též vsi, opustili to pachole na témž rybníce. Kteréžto když přišlo k paměti, běželo k rychtáři, svému příteli, blízko odtud a prosilo, aby s ním říkali modlitbu Páně, neb jakž tam ve všech jmenují páteře. Blažek pak, otec téhož pacholete, zvěděvši, že jest syn jeho u rychtáře, poslal jednoho krejčího pro něho, kterýž jsouc tak od ďáblův přestrašen, nechtěl s ním jíti, aby ho zase nevzali, pravíc, že na něj čekají. I přišel druhej od otce poslaný, mluvíc k němu, aby se nebál, a pachole prosilo, aby ho nedali vzíti, takž vzavši ho jeden z vyslaných na ramena, dones ho zase domův k otci jeho. Tu pachole, jsouce doma, oznamovalo urozené paní Lidmile, manželce urozeného pána Mikuláše Vojkovského etc. (kteráž naschvál, slyševši o tom strašlivém divu, do té vsi přijela) i jiným přítomným, jak jsou s ním ďáblové zacházeli a kterak ho voškrábli v pravou nohu, když s ním skrze vokno proletěli, potom jak ho vedli přes rybník, až mu ruce zčernaly na těch místech, kde jej drzeli.
Na tom pak rybníce, kudy s pacholetem ďáblové šli, spatříny jsou šlépěje nápodobné husím od mnohých dobrých a hodnověrných lidí.
Z toho pak velikého a strašného leknutí roznemohlo se pachole a leželo celý den jako ztrápený, takže již rodičové jeho malou naději měli, aby živ zůstati měl, a jakž zpráva jest, že ho zimnice velmi těžce trápí.“ (19)
Pohled z kosmu?
Kamenný románský kostelík zasvěcený archandělu Michaelovi na vršku nad Vítochovem (u Bystřice nad Pernštejnem, okr. Žďár nad Sázavou) je opředen zvláštním kouzlem a mnoha tajemstvími. Kdysi zde bývalo pohanské pohřebiště. Fresky uvnitř kostela pocházejí ze 14. století a na jedné z nich je zobrazena hvězdná obloha spolu se zeměkoulí. Téměř přesně tak jak ji o šest století později viděli astronauti z Měsíce. (20) Původní dřevěný kostelík údajně postavil místní pán na popud samotného Metoděje.
Uvedené příklady, které by mohly být argumenty pro archeoastronautickou hypotézu, si nečiní nárok na úplnost. Je na čtenářích, aby je podrobili kritické analýze a nebo doplnili dalšími údaji.
Kol. aut. KPUFO
Odkazy a literatura
1. Daniken, E., von: Vzpomínky na budoucnost. Praha, 1969, (překlad Ludvík Souček).
2. Souček, L.: Tušení stínu. Praha, Čs. Spisovatel, 1976, Tušení souvislostí. Praha 1978
3. Patrovský, V.: Záhada létajících talířů. Naše Vojsko, Praha 1969, UFO stále záhadné. Radost, Praha 1990
4. Jindra, J.: Stopy z budoucnosti. Nepozemšťané u kolébky civilizace. Ameriguide, České Budějovice, 1992
5. Paneš, F.: Gaia. Existovala neznámá pracivilizace? Včelka, Plzeň 1991
6. Kozák, P.: Způsob existence. Dona, České Budějovice, 1992
7. Kol. aut.: Záhady staletí. Lid. Nakl. Praha, 1980, Mostowitz, A.: My z kosmu. Práce, Praha, 1988
8. časopisy výběrů ze sovětského tisku: Čtení, Sputnik, Týdeník aktualit.
9. Patrovský, V.: Vltavíny - naše neřešitelná záhada ? ZAZ č. 3, roč. 1992
10. Tajomné otlačky v Konské. KPUFO SK. https://www.kpufo.eu/sk/?p=90
11. Rondel u Makotřas - pravěká astronomická observatoř ? KPUFO Kladno https://www.kpufo.cz/wkd/mist.
12. Podle: Záhadný nález v choceňském tunelu https://www.kpufo.cz/wuo/tunel.
13. Šiška, V.: Záhadná sekerka. https://www.ufo.cz/zare/zahady/
14. Váňa, Z.: Svět slovanských bohů a démonů. Panorama, Praha, 1990
15. Podivné postavy a nápisy. KPUFO Ústí n.Orl. https://www.kpufo.cz/wuo/klas.
16. Jan František Beckovský: Poselkyně starých příběhův českých. Díl 2, (Od r. 1526-1715). Sv. 3, (L. 1625-1715 i s dodatky), k vyd. upr. Antonín Rezek
17. Mikuláš Dačický z Heslova: Paměti. Matice Česká, Praha, 1878
18. Staré letopisy přináší řadu pozoruhodných zápisů. (II), KPUFO, https://www.kpufo.cz/portal/
19. Marek Bydžovský z Florentina: Svět za tří českých králů. Sestavil PhDr. Jaroslav Kolár CSc., Praha 1987
20. Kalendář pro r. 2006 - Hrady zámky, tvrze. Vydaly Obchodní tiskárny, a.s. Kolín, autorka textu Soňa Thomová.
Zdroj:Záhady zajímavosti - ZaZ č. 5, roč. 2008
https://www.zahadyazajimavosti.
—————
Komentáře
—————
—————
—————
