Vatikán a mimozemšťané

Funes je přesvědčen, že pokud věřící vnímají v souladu se svatým Františkem různé pozemské živočichy jako své bratry a sestry, pak není důvod proč nehovořit i o „bratru mimozemšťanovi“ (E. T.).

Třináctá komnata je otevřena Na této tezi katolického kněze není samo o sobě nic překvapivého. Přesvědčení, že existence E. T. by „perfektně zapadala do schématu (božského) stvoření“, vyjádřil Funes již bezprostředně po svém jmenování do čela Vatikánské astronomické observatoře před dvěma lety.

Jsme "zatoulané ovce ze sta"
To, co může být z hlediska církevních zájmů na pováženou, je ovšem smělost, s níž se katolický vědec pustil na pole spekulací o to, zda i mimozemšťané mohou být vykoupeni ze svých hříchů. Podle tohoto jezuity to možná vůbec nebude nutné, protože na rozdíl od lidského rodu E. T. žijí v souladu se stvořitelem. Ba co víc - bezhříšných bytostí mohou být ve vesmíru celé zástupy, a právě pozemšťané jsou naopak jedinou „zatoulanou ovcí ze sta“.

José Funes tím opět pootevřel třináctou komnatu, kolem které se ve Vatikánu chodí pokud možno velkým obloukem a jen po špičkách. Skrývá se v ní jeden z problémů vztahu mezi vědou a vírou. Tím je hledání odpovědi na otázku vzniku všehomíra obecně, lidského rodu pak obzvláště.

Mnozí křesťané včetně katolíků se dívají na vědce skrz prsty. Viní je, že se snaží vyřadit náboženství zcela ze hry a poskytují často nadnesené argumenty ateistům. Tato animozita se v posledních letech vyostřila zejména kvůli sporům stoupenců teorie Charlese Darwina o evolučním vývoji druhů a přívrženců poměrně nového učení o „inteligentním plánu“, který je inovací původní víry ve stvoření světa Bohem během sedmi dnů (kreacionismu).

Hlavní bojová linie sice prochází mezi oběma tábory ve Spojených státech, ale své oběti si tento ideologický střet nachází i ve Vatikánu. Jednou z nich byl podle velké části pozorovatelů Funesův předchůdce v čele observatoře, George Coyne. Bezprostředním důvodem, proč ho papež Benedikt XVI. odvolal z funkce, byla jeho veřejná polemika s propagátorem „inteligentního plánu“, vídeňským kardinálem Christophem Schönbornem.

Bůh jako neosobní inženýr
Coyne tomuto vysoce postavenému katolickému činiteli, osobně blízkému samému papeži, vytkl jeho nepodložený útok proti darwinismu. Neopomněl přitom připomenout svůj názor, že Bohem stvořený vesmír má vlastní dynamiku a je spoluúčasten na svém dalším vývoji. Zatímco tato interpretace vývoje světa odpovídá moderní vědě a vytváří prostor pro boží lásku, činí prý kreacionisté z Boha jen neosobního inženýra.

Zásadní tříbení názorů v tomto směru se dá uvnitř katolické církve čekat příští rok v souvislosti s dvoustým výročím narození Charlese Darwina. Benedikt XVI. zatím dal kromě zásahu proti Coynemu a letošnímu vystěhování jezuitských astronomů z papežského sídla Castel Gandolfo najevo i určitý distanc k postoji svého předchůdce Jana Pavla II., který měl k čistě vědeckým přístupům přeci jen blíž.

Podle Benedikta XVI. věda sama na vysvětlení vývoje lidstva nestačí. Mimo jiné proto, jak poznamenal s určitou humornou nadsázkou, že „nemůžeme dovléct do laboratoře deset tisíc generací“. Přes tuto částečnou zdrženlivost nicméně stále platí, co papež prohlásil již před dvěma lety. Moderní věda podle něj představuje pro náboženství značnou výzvu, neboť někdy „je těžké rozpoznat nakolik jsou vědecké poznatky slučitelné s pravdou, již Bůh sdělil o člověku a světu.“

Není pochyb, že tato více méně vyčkávací pozice Svatého stolce nebude dlouhodobě udržitelná. Lehkost s níž liberální kněží-vědci diskutují o existenci a možnostech spasení mimozemšťanů, je jen vrcholem ledovce. Řada z nich se již roky účastní diskusí s mnohem větším potenciálním nábojem. Řeší se při nich otázky další existence lidstva a Boha po zániku vesmíru či to, zda existence světa nutně předpokládá i existenci jeho prvotní příčiny a smyslu - tedy Boha samého.

„Věda není nic jiného, než kolektivní úsilí lidské mysli přečíst Boží mysl z otazníků, z nichž se zdáme my a svět okolo nás býti stvořeni,“ charakterizoval tuto snahu části katolíků polský kněz Michael Heller, mimo jiné kosmolog a spolupracovník Funesovy observatoře. Právě jemu se tento měsíc dostalo oficiálního poděkování od Svatého Otce za jeho zásluhy o „plodné spojení vědy a víry“

. „Svatý Otec se modlí, aby tvá práce na poli filosofie a kosmologie napomohla šíření poselství, že ,nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou‘.“ Na to, že k tomuto poselství mohou patřit i hypotézy o mimozemšťanech a svobodomyslní vědci, kteří vidí nejen otazníky, ale i odpovědi na ně, si ale Vatikán zjevně ještě nějakou dobu počká.

Co se týče onoho bratrství s mimozemšťany - proč ne, pokud i oni věří v Ježíše Krista... 

Zdroj: lidovky.cz