UFO - 5 případů
16.06.2012 14:17
Kam všude pronikne UFO? 5 nejzáhadnějších evropských případů!
V existenci létajících mimozemšťanů můžeme věřit, či nevěřit. Nicméně v průběhu let se objevily případy zařazované pod termín UFO (Unidentified Flying Object – neindetifikovaný létající předmět), které ani současná věda nedokáže jednoznačně vysvětlit. Pětici nejzáhadnějších případů fenoménu UFO z pěti evropských zemí pro vás exkluzivně sestavila ENIGMA!Nikdy nemůžete vědět, jestli je nepotkáte. Co jsou zač? Odkud se berou? Ví o nich ta která vláda? To všechno jsou otázky, na které dnes rozhodně odpovídat nebudeme. Místo toho jsme pro vás připravili opravdu syrové zážitky z blízkého setkání s takzvanými UFO. Takové, jaké je zažívají naši evropští sousedé, kteří se o nich odváží promluvit.
1. případ, Rakousko
Město: St. Lorenzen
Datum: 23. 5. 1971
Čas pořízení fotografie: cca 12.30
Vzhled: stříbrný disk
Svědkové: nejméně 3
Muzikant na výletě
Nad rakouským Štýrskem se prohánějí bělavé mraky a auto mnichovského muzikanta Rudiho Nagory víří na klikaté silnici poblíž St. Lorenzenu prach. Je 23. května 1971, půl hodiny po poledni, a Rudi hledá místo k zaparkování. Vyjel si se ženou do přírody. Konečně zaparkuje a vydá se prozkoumat terén. Manželka čeká v autě, když Rudi uslyší bzučivý zvuk. Podívá se k nebi, odkud zvuk přichází, a spatří dokonalý, lesknoucí se stříbrný disk. Jak sám později popsal, disk se pohybuje „sem a tam, nahoru a dolů, jako list, s nímž si pohrává vítr.“ Rudi se rozběhne k autu a popadne svůj jednoduchý fotoaparát.
Vypotřeboval jsem celý film
„Vypotřeboval jsem na něj celý film,“ vypráví později šťastný fotograf. Smůlou ovšem je, že nejbližší pohled na létající talíř Rudi údajně získal až poté. „Dostat ten létající předmět do objektivu bylo obtížné. Některé snímky jsem musel zabírat proti slunci, někdy jsem měl pocit, že už už přistane, tak hluboko klesl. Tato přehlídka trvala asi pět minut a pak najednou kovově lesklý předmět vystřelil vzhůru a zmizel v mracích. Když se bzučivý tón přibližoval, měl hlubší frekvenci, když se vzdaloval, frekvence se zvyšovala…“ Fotografie se dostanou k výzkumníkovi UFO inženýru Adolfu Geigenthalerovi a jsou následně zkoumány dalšími badateli. Plukovník Colman von Keviczky z Mezinárodní sítě pro výzkum UFO (IUFON), německý astrofyzik Illobrand von Ludwiger i inženýrAdolf Schneider se shodují na pravosti fotografií a na tom, že patří k nejlepším snímkům UFO, které kdy byly pořízeny. Na sledu záběrů je v případě 3. až 7. a 8. až 10. fotografie zřejmá i logicky návazná trasa letu, což podle odborníků vylučuje, že by se jednalo o frisbee (hrací létající talíř) nebo poklici od auta. V jednom ze snímků objekt dokonce vstupuje do oblak, což znamená, že musel být ve výši zhruba 900 až 1000 metrů! Vyšetřování odhalí minimálně další dva svědky, kteří v této oblasti viděli patrně stejný disk.
2. případ, Finsko
Město: Suonenjoki
Datum: 16. 3. 1979
Čas pořízení fotografie: cca 13.30
Vzhled: půlmetrový kovový zvon
Svědkové: 3
Modrá záře vstupuje do domu
Je 30. června 1973. Dopolední slunce protíná studený vzduch finského Suonenjoki. Čytřiadvacetiletý elektrikář Jarmo Nykänen se právě probouzí a napadá ho, že by bylo fajn vyrazit na chatu. Po obědě si ještě vychutná saunu a koupel, teprve poté se vydá na cestu. Projde lesem až k jezeru, kde jeho letní sídlo stojí, a rozdělá oheň. Večer poslouchá rádio. Do postele se dostane až ve dvě hodiny po půlnoci. Jen o pár chvil později ho probudí jakýsi bzukot. Zapomněl snad vypnout radio? Ne. A co je zas tohle? Ostrá modrá záře vstupuje dveřmi do chaty. Jarmo vyjde ven k molu, kde má přivázanou veslici. Světlo ho ale začne pronásledovat a zastaví se až nad mělčinou. Záře vychází z jakési podivně svítivé želatiny a Jarmovi se zdá, jako by uvnitř byla nějaká bytost. Pak si pamatuje už jen to, že leží na verandě své chaty. Je šest hodin ráno. Extrémně znavený se vrátí do postele a spí až do oběda.
Tři krátery s červenou tekutinou
Podivnosti ovšem dají pokoj jen nakrátko. O dva roky později, v červnu 1975, budí v noci Jarma Nykänena zvláštní zvuky připomínající klepání. Že by návštěva? V tuhle dobu? Jde se podívat, ale za dveřmi nikdo není. Stejný jev se opakuje celkem třikrát, ve dvouměsíčních intervalech. Ale to nejdivnější má teprve přijít. 2. února 1979 deset minut před sedmou hodinou ranní je pět metrů od domu osmadvacetiletého souseda Reijo Kolehmainena ve sněhu nalezen kráter o průměru 2,5 metru. Vprostřed kráteru se nachází roztátý sníh, v něm jakási po octu vonící podivná červená tekutina, dále kousky kovu a kovová nádoba.V 8 hodin přichází policie a všechno zdokumentuje. Pozdě večer 5. února uslyší Kolehmainova rodina jakousi střelbu. Jak se poté zjistí, jeden z policistů ve stejnou chvíli spatří podivný světelný úkaz. Následující ráno je 10 metrů od téhož domu nalezen ještě větší kráter, jehož obsah je stejný. Policie dospěje k závěru, že muselo jít o podomácku vyrobenou bombu. 21. února 1979 se ale objeví další krátery, tentokrát dokonce tři. Opět ta samá rudá tekutina, opět kousky kovu. Kolehmainova rodina si nepřeje žádnou publicitu, přesto se zprávy k novinářům dostanou.
Nasměrování k chatě
8. března 1979 Reijo Kolehmainen odcestuje do Helsinek a požádá Jarma Nykänena, aby mu dům pohlídal. Když Jarmo 10. března sousedův dům při kontrole obchází, spatří z lesa jakýsi záblesk. Zřejmě mě někdo sleduje, pomyslí si. Krátce po půlnoci se před domem objeví malé zvonovité UFO s asi půlmetrovým průměrem. Horní část tělesa září modrým světlem a spodní červeným. Jarmo pohotově vytáhne fotoaparát. Blesk ale nefunguje. Přiblíží se k objektu a obrátí proti němu svítilnu. UFO nato poklesne do výšky pouhých tří metrů a zaplaví okolí rudou září. Vzápětí odletí k nebi. Fotografie bohužel nevyjdou. Jarmo ale začne chladnokrevně vyšetřovat. Nakreslí plánek domu a zjistí, že přistávací stopy tvoří dohromady obrazec, který jakoby ukazuje k jeho chatě.
Detektivní honička s UFO
16. března okolo poledne se proto, vybaven dalekohledem a fotoaparátem, znovu vydá na chatu. Po 80 minutách chůze dorazí do cíle a začne chatu obcházet. Náhle se za jeho zády ozve bzučivý zvuk. Asi dva metry nad zemí se opět vznáší známé zvonovité UFO. Pořídí pět snímků, pak se k předmětu přiblíží. UFO mizí. Po půl hodině stojí Jarmo na zamrzlém jezeře a z břehu opět slyší bzukot. V křoví levituje další UFO. Bez zaváhání se k němu vydá a mačká spoušť. Pak vystoupá na skálu, pokusí se proplížit a překvapit UFO z druhé strany. Naneštěstí klopýtne, a tak se mu podaří vyfotit jen tři stromy. UFO v tu chvíli zamíří do jeho tváře červený paprsek a na chvíli ho oslepí. Jarmo se schová za strom a pořídí poslední snímek. Objekt, na jehož vršku se objevuje záblesk, odletí stranou, vyfoukne rudý kouř a odletí k nebi. Na místě zbudou kousky kovu a červená tekutina. Jarma přepadá strašná únava a zamíří domů. Cestou potká Reija Kolehmainena, který na špičce jeho nosu spatří krev a dvě malé dírky. Policie případ nikdy nevyřeší.
3. případ, Maďarsko
Město: Budapešť
Datum: 29. 9. 2001
Čas pořízení fotografie: ???
Vzhled: šedivý disk
Svědek: 1
Dokonalý disk na levoboku
Je 29. září 2001. Nejmenovaný vojenský pilot nastupuje do svého průzkumného letounu. Tenhle let nemá za úkol, ale létá rád a ví, že když své letadlo dopraví sám na domovské letiště v Budapešti, vláda ušetří dost peněz. Za léta strávená v armádě už toho hodně viděl a o UFO už ví zřejmě své. Když proto cestou jedno spatří, rozhodne se vysunout z levého boku armádní kameru a údajně neexistující stroj natočit. „Je to jasný kovový letoun tvaru dokonalého disku,“ jak sám říká. „Pozorně jsem objekt natáčel a nesnažil se ho pronásledovat, protože jsem nemohl dosáhnout jeho rychlosti,“ vypráví utajený pilot a autor videozáznamu. Vynikající snímek končí v momentě, kdy neznámý disk zmizí v mracích.
Tahanice o kontroverzní záznam
Pilot na internet umístil několik snímků. Své jméno si však nepřeje zveřejnit, dokud nebude vyšetřování maďarského ministerstva obrany uzavřeno. Vyšetřovatelé z řad ufologů jsou přesvědčeni, podobně jako pilotův právní zástupce, že „ministerstvo obrany záznam popře a řekne, že o tom nic neví.“ Neoficiálně prý z ministerstva takové varování přišlo:„Oficiálně k tomu nebudeme moci nic říct.“ Nezveřejněné jméno pilota ovšem potvrzují. Má jít o skutečného vojenského pilota, který opravdu létá s průzkumnými letadly, vybavenými kamerami. Celá záležitost s uvolněním videozáznamu ovšem zřejmě potrvá. Pilot považuje video za svůj a nikoli vládní majetek, protože nebyl na oficiální misi.
Kolegové mu věří
Ke snímkům se vyjadřují i další piloti. „Jsem také pilot s třicetiletou praxí a bývalý letecký dispečer. Podle mého jsou snímky maďarského UFO fascinující,“ píše Američan Harry Taggart z Lakelandu na Floridě. „Vývoj mraků se zdá odpovídající tomu, že se UFO pohybovalo zprava doleva, zatímco průzkumný letoun zleva doprava.“ Další komentář přichází od jiného Američana, Williama E. Ristaua: „Podle mého není pochyb, že pilotova tvrzení jsou správná. (…) Je to krásný příklad setkání s UFO a byla legrace to vidět.“
4. případ, Chorvatsko
Město: Záhřeb
Datum: 8. 6. 2006
Čas pořízení fotografie: 17.30
Vzhled: tmavý symetrický objekt
Svědkové: 2
„Tati, co to je?!“
Nacházíme se na terase mezi vysokými domy v chorvatském hlavním městě, kousek od Prezidentského paláce. Devítiletý klučina si tu pozdě odpoledne hraje se svým tátou. Než se naposledy strefí do kopacího míče, vyruší ho jakýsi divný zvuk. Zarazí se. Zvedne hlavu k obloze a spatří cosi ještě divnějšího, docela tmavého. Něco, co ještě nikdy neviděl. Tatínek má myšlenky jen pro fotbal, když mu kluk položí prostou a nejistou otázku„Tati, co to je?“ Na jejich hlavy se snáší cosi bizarního.
Tmavý přízrak se přibližuje
„Později mi vysvětlil, že zvedl hlavu proto, že uslyšel podivný bzukot. Já nic neslyšel,“ podává o tom svědectví otec, který UFO popisuje jako tmavý symetrický objekt. „Objekt byl přesně nad našimi hlavami a svisle se přibližoval, skoro jako by padal. Nejsem schopen říci přesně, jak blízko byl, protože nemám ani tušení, jak byl velký, ale kdybych musel hádat, uvedl bych mezi 300 a 500 metry. Po počátečním šoku, možná deseti nebo patnácti sekundách, jsem běžel do pokoje, abych popadl foťák. A trvalo dalších asi 15 až 30 sekund, než jsem ho našel a zapnul. Než jsem se dostal zpět na terasu, objekt změnil směr a byl nejméně dva kilometry daleko. Už se na displeji těžce hledal. O pár vteřin později už nemělo smysl dál fotit… Byla to jen malá černá tečka v nebi, směřující velikou rychlostí na jih.“ Ve směru k místní elektrárně. Může být tento případ vysvětlen jako pozorování obvyklého, člověkem vytvořeného nebo přírodního objektu? „Opravdu nevím, co bych na to měl říct,“ odpovídá stále ještě šokovaný svědek. Je jím Srdjan Martinčić, třiatřicetiletý energetik a manažer malé společnosti. O UFO se předtím zajímal jako běžný člověk, nikdy dříve ale žádné neviděl. „Uvítal bych názor experta na mou fotografii,“ říká. ENIGMA si myslí, že objekt na fotografii je tvarově velmi zajímavý a patří k těm lepším létajícím předmětům, které mohou být zařazeny do kategorie UFO. Na snímku je dobře patrná pevná struktura tělesa. Díky nassvícení můžeme pozorovat v přední části jakousi výduť a také drobné detaily v podobě tenkých nožiček ve spodní části. Co si myslíte vy? Napište nám svůj názor!
5. případ, Velká Británie
Město: Stratford nad Avonou
Datum: 21. 7. 2007
Čas pořízení fotografie: cca 22.30
Vzhled: 5 světelných bodů
Svědkové: cca 100
Rande nad Shakespearovým rodištěm
Je sobota, půl jedenácté večer, a hospoda One Elm žije obvyklým víkendovým ruchem. Jsme v centru starého anglického města Stratford, kde se údajně narodil William Shakespeare, a na potemnělou ulici vycházejí se sklenkou v ruce první svědkové, kteří se chtějí nadýchat čerstvého vzduchu. Ještě netuší, že se za pár minut ocitnou vprostřed šokovaného davu asi stovky lidí, kteří si budou ukazovat k nebi. Když zvednou hlavu, spatří na obloze jasná světla, která tam nemají co dělat. Čtyři světelné objekty naprosto neslyšně visí nad městem. Tři z nich po chvíli vytvoří trojúhelníkovou formaci. O pár minut později se ke čtveřici světel šílenou rychlostí, ale stejně bezhlučně připojí světlo páté. Jde snad o nějakou podivnou schůzku? „Byla to ta nejpozoruhodnější věc, jakou jsem kdy viděl. A to, jak se lidé shromáždili na ulici, aby objekty sledovali, mi připomnělo scénu ze Dne nezávislosti,“ vypráví třicetiletý autor videozáznamu Tom Hawkes, který v One Elm spolu s partou 15 lidí právě slavil narozeniny své přítelkyně Kate.
UFO ochromuje město
Mezitím se na ulici vytváří dav paralyzující dopravu. Pijáci se začnou valit z hospod. Auta zastavují vprostřed vozovky, z jejich okýnek směřují k obloze ruce s mobilními telefony ve snaze zachytit neuvěřitelný úkaz. Překvapivé je však to, že za celou půlhodinu, co světla visí na obloze, vzdušná kontrola údajně nezaznamená žádnou neobvyklou aktivitu. Skeptikové vše prohlásí za horkovzdušné balony, ohňostroj, a dokonce za lampiony, které ulétly z místního ragbyového klubu. Svědkové však tvrdí, že rychlost a mrštnost pozorovaných objektů se nerovnala žádným známým létajícím prostředkům a že podivný pohyb, bezhlučnost a doba, jakou visely nad městem, zcela vylučují, že by šlo o cokoli vytvořeného člověkem. „Všichni jsme zprvu mysleli, že jde o balony… Neviděl jsem ale žádný obrys balonu, objekty se navíc pohybovaly příliš rychle. Náhle někdo vykřikl ‚Podívejte!‘ a ony prosvištěly napříč oblohou. Bylo to divné, způsob, jakým se pohybovaly, vypadal cizokrajně.“
S případy se roztrhl pytel
Po zveřejnění případu se osmělují další svědkové, kteří UFO v jiných dnech pozorovali u svých domovů. Hillary Potter z The British Earth Aerial Mystery Society (BEAMS) potvrdila, že byli zavaleni podobnými hovory z celé země. „Měli jsme mnoho hlášení lidí, kteří na nebi viděli docela veliké neidentifikované objekty. Nemizí to, ty incidenty se stávají naopak čím dál smělejší.“ Koneckonců sám Shakespeare tu kdysi prohlásil: „Je více věcí mezi nebem a zemí, Horacio, než o kterých se ti kdy snilo v našich vědách.“
Dalibor Novák
Zdroj: https://enigma.rf-hobby.cz/
—————
