Olověné kodexy z Jordánska

Přelomový objev má být před časem učiněn na území Jordánska. Jsou zde nalezeny artefakty, které prý pocházejí z doby Ježíše Krista! 70 olověných knih, řada z nich zcela zapečetěných, obsahuje neznámé nápisy. Někteří badatelé věří, že mohou přinést nové informace o temném období po ukřižování Krista. A dokonce snad změnit chápání počátků křesťanství!

Fantastická zpráva oblétne svět letos na jaře. Jistý izraelský beduín jménem Hassan Saeda tvrdí, že majetek jeho rodiny zahrnuje unikátní artefakty. Má se jednat o 70 olověných kodexů, které by prý mohly přinést nový pohled na vznik křesťanství a ukřižování a posléze zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Informace je pro církevní svět šokující. Má snad muž v rukou důkazy novozákonních příběhů? Jaké informace tyto kovové „knihy“ obsahují? Řada badatelů se domnívá, že se jedná o podvrh. Někteří jsou však se svými závěry opatrnější. Co když něco z toho je skutečně pravda? Máme co dočinění s něčím podobným, jako je spor o rukopisy Královédvorský a Zelenohorský, který je notoricky znám z české historie, nebo je na jordánských kodexech alespoň zrnko pravdy?

Hned vedle svitků
Sedmdesát „knih“ vyrobených z olova a mědi má před více než sto lety objevit Saedův pradědeček v jeskyni na severu Jordánska. Místo se prý nachází asi 160 kilometrů od Kumránu, kde byly objeveny Svitky od Mrtvého moře. Každá z knih obsahuje asi 5–15 desek, které jsou spojeny olověnými kruhy. U několika z nich protínají kroužky všechny čtyři strany, takže to vypadá, že nikdy neměly být otevřeny a čteny. Některé mají velikost jen zhruba platební karty a na povrchu všech jsou vyryty „tajné vzkazy“. Jaká nesou poselství? Podle odborníků se jedná o starou hebrejštinu, aramejštinu a řečtinu a mohou prý souviset s křesťanstvím, stejně jako s tajným židovským učením, kabalou. Přinesou kodexy skutečně nové informace týkající se křesťanské víry?

Přelomový nález?
Vedoucí britského archeologického týmu, který se objevem zabývá, David Elkington (*1962), říká, že se může jednat o „největší objev v dějinách křesťanství“. Knihy datuje do 1. století našeho letopočtu a tvrdí, že „přední akademici“ věří, že je tento objev roven nálezu Svitků od Mrtvého moře – starověkých textů, jež byly objeveny poblíž Mrtvého moře v roce 1947. Obsahují biblické texty, knihy, jež nebyly zařazeny do Bible, či zcela neznámé náboženské spisy. Jejich obsah pomáhá pochopit význam některých biblických příběhů a lépe poznat okolnosti vzniku křesťanství. Je snad podobným klenotem i objev, o němž hovoří Hassan Saeda?

O čem vypovídají ilustrace?
„Některé z olověných stránek jsou popsány starým hebrejským písmem se starodávnými symboly mesiáše. Některé vzkazy se zdají být zašifrovány,“ říká Elkington. V jeho archeologickém týmu jsou rovněž odborníci na Bibli, Margaret Barker a Philip R. Davies. Ten vyzdvihuje zejména obrazový materiál, jenž je součástí knih. Jsou zde vyobrazeny hvězdy, ovoce, rostliny, zvířata (zmiňuje se například o krokodýlu), ale také tu prý můžeme spatřit portrét Alexandra Velikého (makedonský král, 356–323 př. n. l.). Největší „bombou“ je však něco jiného. Jedná se o obrázkovou mapu Jeruzaléma, v níž je údajně zaneseno cosi, co působí jako Ježíšova hrobka! Za ní jsou pak vidět hradby a v popředí kříž ve tvaru písmene T. Právě takový tvar byl při ukřižování ve starém Římě používán. Knihy působí opravdu autenticky. Kdo je jejich autorem?

Židé, nebo křesťané?
Ředitel jordánského ústavu pro památky Ziad al-Saad (*1959) se domnívá, že artefakty mohou pocházet od následovníků Ježíše Krista, kteří v nich popsali události po jeho ukřižování. Podle Elkingtona prý mohou být knihy dokonce mladší než listy svatého Pavla (†67), z nichž je 14 obsaženo v Novém zákoně. Jedná se například o list Římanům, První list Korinstkým či list Efezským. Vznikly tedy opravdu v dobách Ježíše Krista? Zůstává však i nadále otázkou, jakého původu vlastně knihy jsou: křesťanského, nebo židovského? Podle Margaret Barker je pravděpodobná spíše první varianta. Má to dokazovat místo, kde byly nalezeny. Ona jeskyně se totiž měla nacházet v oblasti, kudy chodili lidé z Jeruzaléma. „Víme, že při dvou příležitostech se vydávaly skupiny lidí před potížemi v Jeruzalémě na východ, překročily u Jericha Jordán a pak pokračovaly na východ v blízkosti míst, kde byly údajně knihy nalezeny,“ uvádí badatelka. Křesťanům navíc nahrává fakt, že texty jsou vyryty na pevné desky, nikoliv svitky, jež by pravděpodobně použili židé. Jenže mnoho badatelů rezolutně odmítá jakékoliv hypotézy. Kodexy jsou prý podvrh!

Podivný dopis
Kontroverze kolem kovových knih se rozpoutají záhy poté, co do médií pronikne zpráva o jejich objevu. Podivné je, že verzí o tom, jak se vlastně kodexy k Hassanovi Saedovi dostaly, je více. Britská zpravodajská stanice BBC uvádí, že byly v jordánské jeskyni nalezeny až někdy mezi lety 2005 a 2007, nikoli před desítkami let. Další vynořivší se skutečnosti pak popírají i místo nálezu. V roce 2010 totiž posílá Elkington dopis historikovi z Oxfordu, Peterovi Thonemannovi, aby mu pomohl rozklíčovat jeden z řeckých nápisů, jež jsou na destičkách nalezeny. V dopise píše: „Beduín, který mi je přinesl, tvrdí, že je jeho otec nalezl v severním Egyptě.“ Kde tedy skutečně hledat naleziště kodexů? Thonemannova odpověď je skeptická. Nezdá se mu totiž nápis na jedné kovové desce a po bližším prozkoumání přijde na to, že se jedná o kopii nápisu z hrobky uložené v archeologickém muzeu v jordánském městě Amman. Badatel odhaduje, že knihy mohou být staré maximálně 50 let. A není jediný, kdo artefakty kritizuje.

Je to pouhá slátanina?
Fantastický objev si majitel kodexů i skupina původních archeologů brání. Přicházejí s různými teoriemi o tom, co je z knih možné vyčíst. Vyzdvihují tak například kodex, v němž by mohla být zanesena tvář Ježíše Krista. Jenže zástupy odborníků se přiklánějí k názoru, že knihy jsou výtvorem moderní doby. Argumentů je početně. Profesor epigrafie (nauka o čtení starých nápisů – pozn. red.) z izraelské Univerzity ve městě Haifa, Robert Deutsch, například kritizuje chybějící patinu a korozi, která by se na nich po stovkách let musela zákonitě projevit. Profesor židovských studií James R. Davila ze skotské univerzity St. Andrews se zase domnívá, že desky vytvořil padělatel, jenž pouze učinil kopie výzdoby z již existujících památek: „Hebrejština je ‚zakódována‘, tedy jedná se o blábol. ‚Ježíšova‘ tvář je převzata z dobře známé mozaiky. Vozataj je vzat z falešné mince. Krokodýl se až podezřele podobá plastové hračce. Tento padělatel nebyl profesor Moriarty (postava zločineckého génia z knih o Sherlocku Holmesovi – pozn. red.). Byl jen ledabylý břídil.“

Aspoň zrnko pravdy
Zahodit objev, který může mít neskutečný význam, to se všem odborníkům příliš nechce. Někteří přece jen věří, že část z nich by mohla být skutečná. Jak říká americký historik a odborník na biblickou hebrejštinu a řečtinu Daniel O. McClellan: „Možná, že měděné desky byly jednoduše udělány podle těch pravých. Přestože to není naprosto vyloučeno, celá řada úvah tuto možnost zmírní.“ Zamýšlí se především nad tím, proč by měl někdo potřebu vyrábět falzifikáty originálů, které by měl v držení a následně je vydával za pravé? „Představa, že některé z nich jsou originály, není nic jiného než zbožné přání,“ dodává. K jeho skeptickému pohledu se přidávají stále další odborníci a kritizují přístup Elkingtona. Je celá zpráva o 70 olověných starověkých kodexech jen „mnoho povyku pro nic“?

Co přinese budoucnost?
Philip Davies si stojí za tím, že se o podvrh nejedná, i když nechce být přílišným idealistou. Proti jeho pozitivnímu názoru na objev zaznívá příliš mnoho nesouhlasů. Řada lidí se domnívá, že by to bylo zkrátka neuvěřitelné, kdyby byl objeven takový poklad. O osudech Ježíšových následovníků po jeho ukřižování toho totiž příliš nevíme. Přitom právě tehdy dochází k šíření křesťanství z židovské oblasti na západ. Jaký osud měli jeho následovníci? A jak přesně došlo k rozmachu tohoto náboženství? Kodexy možná jistým klíčem budou, možná však nikoliv. Davies říká: „Je to vzrušující a tajemná sbírka, ale myslím, že je příliš brzy na to, spekulovat o jejím významu. Jediné vědecké testy, jež byly provedeny, naznačují, že nejsou současným výtvorem. Samozřejmě já doufám, že jsou velmi staré, ale nezáleží na jejich původu, měly by nám být schopny sdělit věci, které jsme předtím nevěděli.“ Kodexy zůstávají velkou neznámou a nadšenci se modlí za jejich pravost. Doufají, že nové výzkumy potvrdí jejich pravost a odhalí jim nové skutečnosti kolem Ježíše Krista.

Michaela Vondrušková

Zdroj: https://enigma.rf-hobby.cz