Mikulečská záhada

V roce 1932 učinili sudetští dělníci při přestavbě místní márnice zvláštní nález. Objevili zde podivně pohřbené nebožtíky, kteří jakoby měli svázané ruce a kruhovou díru uprostřed čela. Samozřejmě, že si nic nenechali pro sebe a hned o tom podali zprávu správci místní fary. Prošetřením celého případu byl pověřen archeolog prof. Červinka z tehdejšího Pražského výzkumného ústavu. Ten si prvním prozkoumáním na pomoc povolal významného a uznávaného kolegu z Vídně prof. Hällera [helera]. Společně pak prozkoumávali jak nebožtíky, tak jejich hroby. Po měsíčním šetření nedospěli k uspokojivým a průkazným výsledkům. Závěrem jejich bádání byly jen teze nezakládající se na jednoznačných důkazech. Oba vypracovali dvě odlišná hlášení, která se shodovala pouze v základních věcech. Zatímco prof. Häller mluvil o obětech 30tileté války, prof. Červinka hovořil o obětech inkvizice s "čarodějnicemi a upíry". Nakonec se však oba museli tohoto náročného úkolu po prakticky 4letém bádání vzdát. Pak přišla válka a hned po ní Benešovy dekrety a odchod německého obyvatelstva do Německa. Jejich statky a obydlí převzali čeští obyvatelé, kteří se sem přistěhovali ze všech koutů bývalého protektorátu Čechy a Morava. A krátce na to už svazáci vítali únor 1948. Ještě před ním však byl stržen objekt čp. 93 (horní část Mikulče). Při jeho základech byly nalezeny další lidské pozůstatky velmi podobné těm, které zkoumali profesoři Häller a Červinka. Na průzkum těchto "archeologických záhad" byl povolán i archeolog Petr Černý, který dal za pomoci tehdy dosažitelné techniky za pravdu Červinkově teorii (čarodějnice a upíři) a nevyvrátil možnost dalších takových hrobů v této oblasti.

Tím však ještě mikulečská záhada nekončí, alespoň pro tři zmiňované archeology ne. Totiž v roce 1936 ve svém vídeňském bytě prof. Häller zemřel. V jeho tváři se zračila obrovská hrůza a děs, na jejichž následky zemřel. Z jeho pracovny podle výpovědi jeho služebné zmizely lebky všech zkoumaných nebožtíků pocházejících z mikulečského hřbitova. Za podobně záhadných okolností byl jen o měsíc později nalezen ve své pracovně prof. Červinka. Podobnému osudu neunikl ani Petr Černý, který zemřel 9. června 1947. Podíváme-li se do kalendáře zjišťujeme další podivnost - když všichni tři zemřeli (17. 3. 1936, 14. 4. 1936 a 9. 6. 1947) byl měsíc zrovna v úplňku...
 

Korektura textu: R. Kabát nejml.

Zdroj: https://www.obecmikulec.net/