Je možné přijít o spasení?

Úvaha na aktuální téma

V současné době je možné po celém světě pozorovat mezi evangelikály nárůst učení o „nemožnosti už nikdy přijít o své spasení“. Toto učení stojí obvykle na izolovaném verši, že není možné vytrhnout křesťana z Kristových rukou, spolu s konstrukcí, která je založena na biblickém předporozumění dalších textů. Je zde ovšem opomíjeno, že každý křesťan je více než nabádán, aby nehřešil a jako výstraha jsou mu dáni účastníci zaslíbení Boží smlouvy, jako například Dátan, Kóre nebo obřezaní Izraelité na poušti, kteří zahynuli pro svoji neposlušnost. Nenechme se tedy mýlit, Bůh nebude věřit za nás. Za své hříchy jsme plně zodpovědní. Neutěšujme se, že to nějak vždycky dobře dopadne. Bez pokání rozhodně ne!

Já osobně také věřím, že spasení není možné ztratit. Není to peněženka, která nám vypadne na chodník. Ohledně spásy mne proto napadá jedna analogie s panenstvím. To také není možné ztratit. Je však možné o něj přijít v důsledku podlehnutí pokušení, ke kterému člověk svojí liknavostí zavdá příčinu. Někteří pak říkají, že to vlastně nechtěli, že jen neměli sílu. Díky Bohu, vždy je ale možné činit pokání. Nicméně Bůh ho za nás neučiní a k jeho pobízení je možné zatvrdit své srdce.

Dejte si pozor, bratří, aby někdo z vás neměl srdce zlé a nevěrné, takže by odpadl od živého Boha. Naopak, povzbuzujte se navzájem den co den, dokud ještě trvá ono `dnes´, aby se nikdo z vás, oklamán hříchem, nezatvrdil. Vždyť máme účast na Kristu, jen když své počáteční předsevzetí zachováme pevné až do konce. Je řečeno: `Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce ve vzdoru!´ Kdo slyšel a zatvrdil se? Což to nebyli všichni, kdo vyšli z Egypta pod Mojžíšovým vedením? A na koho se Bůh hněval po čtyřicet let? Zdali ne na ty, kdo zhřešili a jejichž těla padla na poušti? A komu přísahal, že nevejdou do jeho odpočinutí, ne-li těm, kdo se vzepřeli? Tak vidíme, že nemohli vejít pro svou nevěru. (Žd 3,12 – 19)

Níže nabízím jen malou část veršů, které ukazují, že je možné o spasení přijít. Jsme samozřejmě spaseni z milosti, máme mít jistotu spásy skrze víru, není třeba žít v křeči, ale o tuto víru a jistotu spásy můžeme přijít v důsledku našeho hříchu, za který neseme plnou odpovědnost. Jsme božími syny a dcerami, nikoli božími naprogramovanými roboty.

Je možné být vymazán z knihy života?

Ex 32,33 Ale Hospodin Mojžíšovi odpověděl: "Vymažu ze své knihy toho, kdo proti mně zhřešil.“

Je možné přestat být Božím synem?

Dt 32,5 Pokolení pokřivené a potměšilé do zkázy se vrhlo. Pro svá poskvrnění přestalo být jeho syny.

Je možné ztratit naději?

Žd 3,6 Kristus však jako Syn je nad celým Božím domem. A tímto Božím domem jsme my, pokud si až do konce zachováme smělou jistotu a radostnou naději.

Je možné propadnout ohnivému peklu pro špatný postoj k bratru ve víře?

Mt 5,22 Já však pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě; kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu.

Je možné zhřešit neodpustitelným hříchem?

Mk 3,29 Kdo by se však rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale je vinen věčným hříchem."

Je možné pro Boží dítě zemřít v Božím neodpuštění?

Mt 6,15 jestliže však neodpustíte lidem, ani váš Otec vám neodpustí vaše přestoupení.

Je možné odpadnout od živého Boha?

Žd 3,12 Dejte si pozor, bratří, aby někdo z vás neměl srdce zlé a nevěrné, takže by odpadl od živého Boha.

Je možné pro setrvavávání v hříchu skončit v pekle?

Mt 18,9 Jestliže tě tvé oko svádí k hříchu, vyrvi je a odhoď pryč; lépe je pro tebe, vejdeš-li do života jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do ohnivého pekla.

Je možné ztratit víru?

Žd 10,38 Avšak můj spravedlivý – říká Bůh – bude žít, protože uvěřil. Kdo by však odpadl, v tom nenajdu zalíbení.'

Je možné pro lenost být vykázán mezi bezbožníky?

Matouš 25, 24–30  Přistoupil i ten, který přijal jednu hřivnu, a řekl: `Pane, poznal jsem tě, že jsi tvrdý člověk a sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal. Bál jsem se, a proto jsem šel a ukryl tvou hřivnu v zemi. Hle, zde máš, co ti patří.´ Jeho pán mu odpověděl: `Služebníku špatný a líný, věděl jsi, že žnu, kde jsem nezasel, a sbírám, kde jsem nerozsypal. Měl jsi tedy dát mé peníze peněžníkům, abych přišel a to, co mi patří, si vybral s úrokem. Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven! Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. A toho neužitečného služebníka uvrhněte ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.

Závěr

Přiznám se ovšem, že by se mi velmi zamlouvalo, kdyby učení o nemožnosti přijít o svoji spásu bylo pravdivé. Lidskou svobodu je totiž někdy těžké unést. Abychom ovšem mohli mít skutečnou, nikoliv falešnou jistotu spásy, je dobré uvrhnout svůj život i své obavy na Krista, který slíbil, že nás povede, denně posilovat svoji víru a uvádět tak své spasení ve skutek. On pak při nás dokoná to, co s námi započal.

Vzato z: apologet.cz/